TUŽEBNÍK JILMOVÝ
(lidově Chlapice)
Výskyt:
Hojně na vlhkých loukách, okolo potoků. Dosahuje až 1,5 metru.
Kdy a co sbírat:
Sbírá se květ (kvete v červnu až srpnu).
Účinky:
Obsahuje velké množství kyseliny salicylové a jejích derivátů, proto se mu říká přírodní aspirin. Má tedy i podobné účinky jako aspirin a může ho do velké míry zastoupit.
Má analgetické účinky.
Hlavní způsob užití je tedy při horečnatých stavech spojených s bolestí hlavy a kloubů (má i potopudné účinky), ale také při léčbě chronických bolestí bez horečky.
Má vynikající protirevmatické účinky. Působí i na odstraňování otoků.
Stejně jako aspirin lehce ředí krev, proto působí protiskleroticky a zabraňuje vzniku trombů.
Tlumí průjmy a je přírodním probiotikem, tzn. upravuje střevní mikroflóru např. po užívání syntetických antibiotik.
Podle výzkumů se dá předpokládat i protinádorový účinek v prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Nemá žádné vedlejší účinky je dobře organismem tolerován.
Způsob zpracování:
- Čaj (výluh)
- Pro vnitřní užití – 2 čajové lžičky sušeného květu se přelijí 250 ml vroucí vody, nechají se 10 minut louhovat
- Tinktura
Květy pokrájené keramickým nožem (ne kovovým) vložíme do uzavíratelné sklenice, zalijeme minimálně 40% čistým alkoholem (vodka, slivovice, lékařský líh). Čím více byliny, tím silnější tinktura bude, ale bylina musí být úplně ponořená v alkoholu, aby neplesnivěla. Takže přiměřeně J . Uložíme na suché, tmavé místo při pokojové teplotě. Ideálně každý den protřepeme. Po 3 týdnech přecedíme přes kávový filtr, plátýnko nebo velmi hustý plastový (ne kovový) cedník a uložíme nejlépe do tmavé uzavíratelné láhve. Skladujeme na tmavém místě. Doba použitelnosti je takto prakticky nekonečná, dokud ji nespotřebujeme.
Jak užívat:
Užíváme vnitřně, čaj 3x denně šálek nebo můžeme místo čaje užívat tinkturu 3x denně 20 až 25 kapek.
Při chronických bolestech nebo při potřebě ředění krve lze užívat i dlouhodobě.
Moje tipy a doporučení:
Ne nadarmo je květ tužebníku velmi podobný vzhledem i vůní květu bezu černého. Při chřipkových horečnatých stavech mají velmi podobné účinky.
Hlavní zdroje informací:
Mika Karol: Fytoterapie perem lékaře, Osveta, spol. s r. o., Martin, 2018
Janča Jiří, Zentrich Josef A.: Herbář léčivých rostlin, Eminent, Praha, 2008
Claudia Ritterová: Rostlinná antibiotika si vyrobíme sami, Mladá Fronta, Praha, 2018
Moje vlastní zkušenosti a zkušenosti předávané v naší rodině.
Foto: Vendula Kudláčková